.png)
FCI
Jakou péči potřebuje Cane Corso
Předešlé zkušenosti s péčí o psa a jeho výchovou jsou vždy výhodou, proto v případě koupě prvního štěněte doporučujeme alespoň konzultaci s Vaším chovatelem a ověřenými výcvikáři.
Jako u všech psů, i u Cane Corso naleznete jedince s nižší, či vyšší potřebou aktivního vyžití, obecně jsou však Cane Corso velmi přizpůsobiví životnímu stylu svého majitele.
V dospělosti vedle pravidelných kratších procházek na venčení, nebo času pro společnou hru na zahradě, či v parku by mělo denně stačit 1 - 1,5 hodiny intenzivnější fyzické zátěže k uspokojení potřeby pohybu tohoto plemene. Nejvhodnější je rozdělit intenzivní fyzickou aktivitu do kratších bloků o délce trvání 10 - 30 minut.
Jak již bylo napsáno výše, vždy se můžete setkat se psy, jejichž životní vášní je nekonečné aportování míčku, či honění se za jinou hračkou. Pokud však není Váš pes tím se střední potřebou aktivního vyžití, což je nejtypičtější případ Cane Corso, pravděpodobně bude mít vrozené sklony být spíše "gaučovým pohodářem", než aktivním následovníkem svých historických předků. Takový jedinec bude nejšťastnější, pokud si s Vámi může chvíli společně pohrát a následně jenom odpočívat po zbytek času ve Vaší přítomnosti, žvýkající hračku na koberci obývacího pokoje se svojí milovanou rodinou kolem sebe, nebo ještě lépe, když může ležet na sedačce přímo vedle Vás a jen tak s Vámi trávit čas, nebo spát. Klíčovým slovem pro Cane Corso je ve všech ohledech RODINA a její blízkost - tito psi opravdu potřebují svoji rodinu, či ostatní psy kolem sebe a neradi se cítí opuštění.
Delší a intenzivnější procházky nad 1 hodinu, či intenzivní hra (přetahování, aportování míčku...) se doporučují až pro psy od stáří 1,5 roku, dle délky trvání a intenzity konkrétní aktivity a to kvůli správnému růstu a vývoji kostry štěněte. Obzvláště velké klouby jako kyčle, lokty a ramena se vyvíjejí u tohoto plemene rychle a mají sklony k snadnému poranění. Vždy mějte svoje štěně při hře s ostatními psy pod dozorem a nenechte ho hrát si příliš divoce a tvrdě, jelikož každý velký náraz a srážka dvou, či více psů v zápalu hry může být příčinou akutního ortopedického zranění, či se může stát původcem budoucích chronických ortopedických obtíží.
Také byste měli být opatrní v případě pohybu psa po kluzkém povrchu a to především v prostoru, kde pes přímo žije, nebo kde si hraje. Ať už venku, nebo uvnitř, měkčí a neklouzavý povrch jako tráva, tvrdší pískový povrch, dřevěná podlaha, či koberec pomohou Vašemu psovi stát, či se pohybovat stabilně a přirozeně, což napomáhá správnému vývoji kloubů a vazů.
Štěně a schody – štěně by jste měli do schodů a především ze schodů v prvních měsících života nosit. Pohybový aparát štěněte je totiž ve vývoji a chozením většího počtu schodů, několikrát za den byste mohli svému štěněti zadělat na nemalé problémy.
A jak dlouho nosit štěně po schodech? Na jednu stranu dokud Vám to váha štěněte dovolí, na druhou stranu psi velkých plemen jsou na pohybový aparát zvláště náchylní a ti by se měli většímu množství schodů vyhýbat do roku i do roku a půl věku. Přesná odpověď na to, kdy může štěně do schodů začít chodit samo, úplně neexistuje. V případě schodů před bytem pak kromě nošení štěněte dohlédněte i na to, aby nevyletělo z bytu jak splašené a neřítilo se bezhlavě dolů ze schodů i v případě staršího štěněte, které již neunesete, použijte vodítko.
Až si přinesete domů vaše štěňátko, mějte v paměti tuto fotku.
Jejich kosti se nedotýkají, klouby jsou tvořeny pouze chrupavkou, svalů, šlach a vaziv pokrytých kůží.
Když je nutíte nadměrně běhat, nebo neomezujete jejich cvičení, kosti nemohou správně růst. Každý velký skok nebo doskok a rychlý běh je špatně.
Když necháte štěně skákat z gauče nebo postele, vezmete ho na dlouhé procházky, necháte štěně pohybovat na kluzké podlaze poškodíte tyto klouby.
Máte jen jednu šanci , aby se klouby dobře vyvinuly. Udržujte štěně v klidu, dokud je ještě mladý.
Ohledně kosmetické péče Cane Corso jsou psi velice nenároční na úpravu. Je pravdou, že jako naprostá většina krátkosrstých plemen průběžně ztrácejí své krátké a tvrdé chlupy, které dříve, či později naleznete na koberci, sedačce nebo svém oblečení. S trochou Vaší péče navíc však můžete počet uvolněných chlupů značně eliminovat - klíčem je správná výživa psa spolu s příležitostným vyčesáváním odumřelých chlupů za pomoci speciálního kovového hřebenu furminátoru, určeného k těmto účelům.
Drápy by měly být zkracovány pravidelně od okamžiku, kdy si štěně donesete domů, jelikož dlouhé a přerostlé drápy mohou zapříčinit růst psí tlapy a v extrémních případech i celé nohy nekorektním způsobem, či napomoci k ortopedickým obtížím psa. V závislosti na genetických předpokladech každého jedince, jeho výživě, věku a především povrchu, po kterém se pes denně pohybuje (jinak rychle se obrousí dráp na hlíně a trávě a jinak rychle na betonu, či kameni), je můžete zkracovat každé dva týdny, ale také třeba každé dva nebo tři měsíce. Průměrně je však u většiny psů dostačující jejich zkrácení jedenkrát za měsíc.
Dobrý pozor byste si měli dávat na uši, jelikož toto plemeno má sklony k zánětu zvukovodů. Dobré je proto odmalička psa naučit na to, že ho občas prohlédnete.